č. 32/1994 Sb., Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a majetku
SDĚLENÍ
Ministerstva zahraničních věcí
Ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 16. září 1993 byla v Praze podepsána Smlouva mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a majetku.
Se Smlouvou vyslovil souhlas Parlament České republiky a prezident republiky ji ratifikoval. Ratifikační listiny byly vyměněny ve Washingtonu dne 23. prosince 1993.
Smlouva vstoupila v platnost na základě svého článku 29 odst. 2 dnem 23. prosince 1993.
České znění Smlouvy se vyhlašuje současně.
SMLOUVA
mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými
o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a majetku
Česká republika a Spojené státy americké přejíce si dále rozšířit a usnadnit vzájemné ekonomické vztahy se rozhodly uzavřít Smlouvu o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a majetku, a dohodly se takto:
Článek 1
OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE
1. Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají bydliště či sídlo v jednom nebo obou smluvních státech (rezidenti), pokud ve Smlouvě není stanoveno jinak.
2. Smlouva nebude v žádném případě omezovat jakoukoli výjimku, osvobození, odečet, zápočet nebo jinou úlevu nyní nebo později poskytnutou:
a)
podle zákonů jednoho či druhého smluvního státu; nebo
b)
podle jakékoli jiné smlouvy mezi smluvními státy.
3. Smluvní stát může zdaňovat své rezidenty [tak, jak jsou definováni v článku 4 (Rezident)] a své občany, včetně bývalých občanů podle zákonů tohoto státu, jako kdyby Smlouva nebyla v účinnosti.
4. Ustanovení odstavce 3 se nevztahují na:
a)
výhody poskytnuté smluvním státem podle odstavce 2 článku 9 (Sdružené podniky), podle odstavců 1 b) a 4 článku 19 (Penze, renty, alimenty a přídavky na děti) a podle článků 24 (Vyloučení dvojího zdanění), 25 (Zákaz diskriminace) a 26 (Řešení případů dohodou); a
b)
výhody poskytnuté smluvním státem podle článků 20 (Veřejné funkce), 21 (Studenti, stážisté, učitelé a výzkumní pracovníci) a 28 (Diplomaté a konzulární úředníci) pro fyzické osoby, které nejsou ani občany ani zákonnými stálými rezidenty v tomto státě.
Článek 2
DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE
1. Současné daně, na které se tato smlouva vztahuje, jsou:
a)
ve Spojených státech: federální daně z příjmů ukládané na základě Internal Revenue Code (avšak vyjma daně z akumulovaných zisků, daně z osobní holdingové společnosti a daní sociálního zabezpečení) a spotřební daně ukládané v souvislosti s investičním příjmem soukromých nadací (dále nazývané „daň Spojených států”);
b)
v České republice: daně z příjmů ukládané na základě zákona o daních z příjmů a daň z nemovitostí (dále nazývané „česká daň”).
2. Tato smlouva se bude rovněž vztahovat na jakékoliv stejné nebo podobné daně, které budou ukládány po…
